Národní park Podyjí

Národní park Podyjí je jediným moravským národním parkem a svou rozlohou nejmenším národním parkem v ČR. Představuje dokonalou ukázku zachovalého říčního údolí v hustě zalesněné krajině na česko-rakouském pomezí. Na rakouské straně na něj plynule navazuje Nationalpark Thayatal. NP Podyjí byl vyhlášený v roce 1991 na rozloze 63 čtverečních kilometrů. Táhne se územím podél řeky Dyje, od Znojma až po Vranovskou přehradu (Vranov nad Dyjí). Údolí vzniklo erozní činností řeky a meandrující kaňon dosahuje hloubky kolem 150-220 metrů. Svahy tvoří skalní stěny, těžko přístupné suťové strže, údolí potoků i suťové svahy s pseudokrasovými jeskyněmi.Pro NP je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Unikátní je výskyt endemického jeřába muk hardeggského.

Zárodky turistiky zde můžeme najít již v polovině 19. století, kdy se v širším okolí Vranovského zámku začalo s výstavbou romantických staveb sloužících k odpočinku, zábavě a příjemným vycházkám a vyjížďkám nejen šlechty, ale také prvních obdivovatelů Podyjí.

Patří k nim například:

Obelisk postavený asi v roce 1860 Okrašlovacím spolkem milovníků přírody ve Vranově k poctě hraběnky Heleny z Mníšku jako projev díků za zpřístupnění Ledových slují;

Mníškův kříž postavený po roce 1846 Helenou z Mníšku

Claryho kříž postavený po roce 1830 Stanislavem z Mníšku;

Lusthauz – lovecký zámeček na Braitavě z konce 18. století.

Oblast dnešního národního parku byla až do roku 1948 velkým lákadlem pro turisty. Události let následujících způsobili postupné uzavíráni a izolaci Podyjí. Až pád železné opony znovu zpřístupnil tuto přírodní perlu pro tisíce turistů. Správa Národního parku vybudovala či obnovila velké množství historických, technických i přírodně krajinářských staveb, které slouží turistické veřejnosti – mosty, lávky, přístřešky a vyhlídky. Dnes ma NP vybudovanou ideální infrastrukturu jak pro pěší turistiku, tak pro cyklisty.

www.nppodyji.cz